Dodavatel hutních materiálů a plastů

V průmyslovém segmentu nachází uplatnění pestrá škála materiálů, jako jsou nerez, plast a podobně. Jestliže hledáte vhodného dodavatele hutních materiálů či plastů, nabídka je široká, ovšem ne každá firma dokáže zajistit včasné dodání, vysokou kvalitu a spolehlivost. V následujících řádcích vám představíme jednu firmu, která má dlouholeté zkušenosti v daném oboru a zákazníci jsou s ní nadmíru spokojení.

PRIMAPOL je odborník na hutní materiály a plasty. Ve svém produktovém portfoliu má pestrou škálu produktů, jako jsou nerezové zpětné ventily.

Co jsou zpětné ventily?

Zpětné ventily slouží k proudění tekutin v jednom směru, přičemž bývají nainstalovány na výstupu z hydraulického systému. Úkolem těchto součástek je zabránit zpětnému toku tekutin bez ohledu na to, o jakou tekutinu se jedná (teplá užitková voda, průmyslová, výstupní či vypouštěná tekutina).

PRIMAPOL má v nabídce nerezové zpětné ventily od výrobce MONDEO, jenž kromě toho vyrábí také potrubní rozvody a další příslušenství.

Zpětné ventily se rozdělují dále na několik skupin, a to podle účelu použití. Sehnat se tedy dají ventily pružinové, kulové, kotoučové, dvojité kotoučové, otočné a přírubové. Konkrétní variantu vyberete i podle toho, jaký potřebujete uzavírací systém.

Hliníkový materiál

Dále nesmíme zapomenout na hliník, jenž je v průmyslu hojně využívaný. Konkrétně ENAW-6061 má široké uplatnění. Uvedený hliník je dobře tvářitelný za tepla i za studena. Svařovat se může jakoukoliv metodou, navíc se vyznačuje vysokou odolností atmosférické korozi. Objednat si můžete standardní hutní polotovary ve formě plechů, pásů, desek, drátů i tyčí. Nabídka je opravdu široká.

Obraťte se tedy na firmu PRIMAPOL, která má všechny nabízené materiály skladem, a tak je budete mít k dispozici ve velmi krátkém čase.

Nejlepší způsoby péče o betonovou dlažbu

Betonové dlažby jsou známé svou značnou odolností. Jak má vypadat pravidelná správná údržba tohoto materiálu?

Jak pečovat o betonovou dlažbu

Běžná pravidelná údržba vyžaduje pouze zametání. V případě výraznějšího znečištění je možné zvolit jednoduché čištění vodou. V tomto směru je vhodné pro zvýšení účinnosti využít vysokotlaký čistič.

Takovouto údržbu je vhodné provádět zejména po zimě. Frekvence čištění však může být i častější, v závislosti na tom, jak intenzivně případně dlažbu zatěžujeme, zda slouží pouze jako pochozí plocha či jako pojezdová atd.

Dále je nutné pravidelně dbát na odstraňování skvrn, které vznikají náhodně. Zejména u těch olejových hrozí, že na dlažbě zanechají dokonce trvalé stopy. Proto je nutné je odstranit co nejrychleji. Z běžně dostupných prostředků se například doporučuje vyzkoušet směs saponátu a olejového mýdla.

Jestliže nám zámkovou dlažbou prorůstá plevel, můžeme zpočátku přistoupit k jeho manuálnímu odstranění. Velmi účinným prostředkem je také horká voda. Ta by měla mít nejméně 98 °C. Zároveň jde o metodu mimořádně šetrnou.

Jaké jsou pokročilé metody čištění

Ani v případě, že se musíme uchýlit k herbicidům, nemusíme mít obavu. Současné přípravky již lze také vybírat s ohledem na to, aby byly šetrné vůči životnímu prostředí. V případě zvláště odolného plevele lze aplikaci podle potřeby opakovat.

Pokud potřebujeme podlahu například na terase vyčistit více, můžeme použít jednoduše teplou vodu, případně přikročit k mechanickému čištění kartáčem. Podlaze neuškodí ani přídavek saponátu.

V případě speciálních chemických přípravků je vhodné se poradit s výrobcem dlažby, případně si rovnou pořídit prostředky, které jsou na naši dlažbu určené. Pokusem o odstranění skvrn na vlastní pěst za pomocí silných prostředků bychom mohli materiál poškodit.

Velmi důležitá je totiž hodnota pH dlažby, která je pro výběr vhodné chemie podstatná. Jinými slovy tedy to, zda je povrch primárně kyselý či zásaditý.

Preventivní péče o dlažbu

Jestliže chcete zajistit betonu dlouhou životnost a do budoucna jej účinně chránit, můžete využít impregnační přípravek na dlažbu. Tento prostředek účinně zabraňuje zašpinění dlažby, odpuzuje vodu a oleje a současně zvýrazňuje barvu. Zvláště se proto doporučuje aplikovat jej u světlejších odstínů dlažby.

Impregnaci se doporučuje provádět jednou ročně. Vhodné období, kdy tuto údržbu provádíme, je před podzimem. Podzim i zima totiž pro každou dlažbu představují velmi náročné období, kdy je vystavena značné zátěži.

U betonových podlah je navíc nutné vzít v potaz, že se i při správné péči budou v čase měnit. Získají patinu, která není na závadu a mnoho majitelů ji dokonce z estetických důvodů preferuje. Beton se pak svým vzhledem pak více přibližuje přírodním materiálům.

Plyny pro sváření objednáte pohodlně online

Svařování kovů v ochranné atmosféře rozdělujeme na MIG a MAG podle toho, zda se používá inertní (MIG), nebo aktivní (MAG) plyn. Pro každý typ se tedy používají jiné plyny, samotná svářečka je však stejná. Stačí vám jedna svářečka MIG/MAG a podle volby plynu a svařovaného materiálu budete pracovat právě metodou MIG, nebo MAG.

Svářecí technika vám doma nechybí, ale tlakové láhve se svařovacím plynem ano? I ty si dnes objednáte z pohodlí domova online. Prodává je například společnost TR-WELD s.r.o. na svém e-shopu www.centrum-naradi.cz. Jeho doménou je obecně svařovací technika, proto v nabídce najdete nejen plyny pro sváření, ale i ochranné pomůcky (brýle, kukly, rukavice). Vzpomeňte si na ně také tehdy, až budete potřebovat servis či opravu své svářečky. Ale k věci. Jaké svářecí plyny u nich pořídíte?

Plyny pro sváření MAG

Pro svařování MAG se používají aktivní plyny, které vstupují do chemické reakce ve svarové lázni a omezují přístup vzduchu k roztavenému kovu. Právě kvůli vstupu do chemické reakce se jim říká aktivní.

Nejčastěji se používá CO2 (oxid uhličitý, lidově také céóčko), ten se hodí i pro hobby svařování, je vhodný zejména pro svařování nelegovaných a nízkolegovaných konstrukčních ocelí, naprosto nevhodný je například pro nerez. Další možností je směs argonu + CO2, je dražší než čistý CO2 a také se využívá na nelegované a nízkolegované oceli. Na ty vysocelegované je určená směs argon + O2.

Svařovací plyny pro MIG

Metoda MIG využívá inertní plyn, který se neúčastní žádných chemických reakcí. Odtud zase plyne název, říkáme, že je netečný neboli inertní. Metoda se využívá zejména pro svařování lehkých kovů.

Mezi nejpoužívanější plyny pro sváření metodou MIG patří argon. Hodí se na hliníkové materiály, titan, měděné slitiny apod. Setkáte se i se směsí argon + heliumvyužívanou hlavně při robotizovaném a automatizovaném svařování.

Pořiďte si plnou láhev, nebo jen náplň

V e-shopu Centrum-naradi.cz pořídíte všechny výše zmiňované plyny a ještě další (např. dusík, který jsme nejmenovali). Koupit se dají jak plné tlakové lahve, tak pouze náplně do nich. Osobní odběr je možný na prodejně v Třebíči.

Dáváte přednost záclonám, nebo závěsům? Tyto pojmy neznamenají totéž!

Hlavní rozdíl mezi závěsy a záclonami spočívá ve stupni zastínění, které interiéru poskytují. Zatímco záclony interiér spíše zútulňují a zabraňují zvídavým pohledům kolemjdoucím, závěsy v závislosti na zvoleném materiálu jej mohou naprosto zatemnit. 

Ve spoustě domácností se setkáte s oběma bytovými textiliemi. Pokud však toužíte jen po jedné, doporučujeme vycházet z velikosti interiéru, pro nějž jsou určeny. Těžké závěsy se obecně hodí spíše do větších interiérů, jimž mohou přidat na osobitosti. Naopak lehké průsvitné záclony zase lze doporučit menším místnostem, které zase opticky provzdušní a zvětší. Pojďme si je však probrat o něco zevrubněji.

Přírodní či syntetické? 

Co se materiálu týče, na trhu se setkáte se závěsy z přírodních a syntetických materiálů. Zatímco u lůžkovin a povlečení jsou přírodní materiály sázkou na jistotu, u závěsů to už tak neplatí. Pokud tedy budete ochotni akceptovat skutečnost, že váš závěs po praní změní tvar, neobejde se bez žehlení či jej budou kazit drobné nerovnosti. Chcete-li zkrátka v tomto ohledu perfektní závěs, doporučujeme vybírat v kategorii závěsů syntetických. Ty jsou (s výjimkou viskózy) tvarově stálé, odolné a celkově nenáročně na údržbu.

Zaměřeno na design

Co se jemnějších záclon týče, jejich úloha je víceméně estetická. Interiér domácnosti zateplují a zútulňují. A samozřejmě brání pohledům kolemjdoucích. Moderní záclony se šijí z bohaté škály materiálů, jako jsou crash, organza, voál, žakár, shatung atd.

Jemné, nebo hutné?

Pokud neradi žehlíte, doporučujeme záclony z crashe. Tato látka s pomačkaným vzhledem se totiž žehlit přímo nesmí. Počítejte však s tím, že vaše okna nebude zdobit perfektně rovná textilie, ale poněkud pomačkaná. Některým interiérům ale tyto záclony velmi sluší. Toužíte-li po opravdu jemných záclonách, doporučujeme organzu, voál či taft. Ten navíc v závislosti na druhu osvětlení bude měnit své odstíny. Z hutnějších materiálů jmenujme záclony žakárové či vyšívané.

Kabelové příchytky s novou a chytrou technologií Plug-in

Kabelové příchytky se používají, jak už název vypovídá, na přichycení kabelů. Díky nim drží přesně tam, kde mají. Velmi často tato příchytka obsahuje hřebík, aby přichytila kabel na pevno. Existují však i nové technologie, které usnadňují práci s příchytkou bez použití hřebíku a s tím spojeného nutného nářadí.

Inovativní plug-in technologie

Tato nová technologie, která byla vyvinuta firmou Schnabl umožňuje přichytit kabelovou příchytku bez použití hřebíku až do 6 mm otvoru bez použití nářadí a síly. Je to snadné a rychlé. Příchytky jsou vyrobeny z recyklovatelného plastu a jejich použití je vhodné například pro materiály:

  • sádrokartonové desky
  • izolační desky
  • heraklit a jiné

Výběr v mnoha velikostech

Tyto kabelové příchytky dokážou kabel přichytit buď dočasně, nebo trvale. Protože je velmi hodně 

druhů elektroinstalačních systémů, vyrábějí se v několika velikostech. Určitě si vyberete i vy takovou, která vyhovuje přesně vašim požadavkům. Hlavním principem plug-in technologie jsou patentované segmenty, které jsou geometricky uspořádány. Díky tomu tvoří expandér na dříku příchytky.

Jak funguje kabelová příchytka?

Plastové příchytky na kabely s technologií plug-in spoluvytváří upevňovací prvek bez použití nářadí. Jak je to možné? Protože při zasouvání se části expandéru přiblíží k dříku příchytky. Díky tomu ji snadno zasunete do připraveného otvoru. Naopak, pokud potřebujete příchytku vytáhnout, nepůjde to snadno. Všechny expandéry na dříku příchytky se vzepřou a tím vznikne velké tření mezi stěnou otvoru a expandérem.

V porovnání s běžnou příchytkou je práce s touto novodobou moderní technologií velmi jednoduchá.  Urychlí montáž až trojnásobně. Zaručená bezpečnost upevnění má sílu až 350 N pro každý upevněný bod. Vyzkoušejte i vy tuto novinku.  

Jak jsem se sestrou navrhoval originální pracovní oděvy

Kdykoli diskutuji s Pavlínou o tom, jak by měly vypadat správné pracovní oděvy, dospějeme k názoru, že zaměstnavatelé u nás mají v tomhle ještě dost velké rezervy. Bohužel. Mnozí se touhle problematikou moc nezabývají a prostě jednoduše koupí první oděv, který se jim naskytne za výhodnou cenu a vybaví jím zaměstnance. Ti si pak stěžují a nemají chuť oblečení nosit.

Správnému názoru na téma pracovních oděvů se nikdy nebráním

„Proč vlastně pracovní oblečení nenosíte?“ zeptáte se namátkou v nějaké firmě. „Vadí mi to při práci.“ „Materiál je nekvalitní a kouše, pokaždé se osypu.“ „Nemohu se v tom pořádně hýbat.“ Takové a podobné jsou názory zaměstnanců. Bohužel mají často pravdu…

„Můj sen je navrhovat takové oblečení do práce, které by lidé nosili rádi. Bylo by praktické, pohodlné a zároveň jim i usnadňovalo výkon práce,“ říkává sestra a já s jejím názorem souhlasím. Ostatně jako obvykle. 

Přidávám praktické připomínky

„Jde o to začít stanovením požadavků na pracovní oblečení. Když pracuješ v továrně u stroje, nemůžeš mít plášť s rozevlátými rukávy, aby se ti nechytily do stroje,“ vysvětluji sestře. „Co dál? Chceš materiál, ve kterém se nebudeš potit, který bude příjemný. Už máš základní vodítko – přiléhavý, ale přitom prodyšný textil,“ navazuje Pavlína. Zaměstnavatel by měl u pracovních oděvů zohlednit třeba i teplé počasí, jak zdůrazňují v tomto článku. Ukazuje se, že naše spolupráce funguje. Já mám praktické připomínky, které Pavlína přetlumočí do své návrhářské řeči.

Přemýšlím, co se vejde do kapes

Vymýšlíme, jaké by mělo mít oblečení střih, postupně přecházíme k detailům, jako jsou kapsy. „Položme si otázku, co všechno potřebuješ v kapsách nosit. Co musíš mít při práci na sobě?,“ říkám. Ve skicáku se nám rodí propracované montérky a tričko pro dělníky do továrny. Jednobarevné s malým našitým logem. Možná brzy nastane i doba, kdy budou pracovní oděvy smart, tedy chytré. První vlaštovky objevíme třeba zde

Vybavím si sympaťáky

„Trochu mne štve, že si firmy neuvědomují, že i firemní oblečení je vlastně reklamní prostor,“ svěřuje se mi sestra.  „Kdyby se s tímhle víc pracovalo, mohla by spousta firem zvyšovat povědomí o své značce mnohem snadněji a levněji,“ přemítá nahlas Pavlína. „Představ si, že potkáš v autobuse skupinu dělníků v perfektním nažehleném čistém firemním oblečení s našitým logem na kapse montérek. Co se stane?“ diskutuje. „Uložím si to do paměti. Příště až uvidím to logo, vrátí se mi dojem solidních sympaťáků,“ reaguji. „Přesně, to je ono!“ zajásá sestra. Přece když se ti pracovní oblečení nelíbí, nebudeš v něm chodit, když to nebude nezbytně nutné. Raději si oblékneš nějaký módní kousek z Nerio, a tím pádem našité logo uvidí jen tvoji kolegové v místě výkonu práce. 

Konečně chápu hodnotu nášivky 

Je to tak. Když o tom přemýšlím, jakou hodnotu má vlastně v dnešní době loajalita k firmě? Firemní oblečení, stejnokroje by ji měly pozvednout nejenom uvnitř, ale i navenek. Ruku na srdce, naprosto chápu, že firemní nášivka na kapse montérek sympatického dělníka v autobuse může mít úplně stejnou hodnotu jako billboard s velkou reklamou dotyčné firmy. 

Klidně se stávám chodící reklamou  

„Mně to fakt vrtá hlavou,“ pokračuje v debatě sestra. „Vezmi si, že ta malá nášivka na tom tričku nebo kalhotách má řádově hodnotu maximálně několika desetikorun. Na víc náklady na její zhotovení určitě nevyjdou. Přitom pronájem billboardu někde u silnice stojí klidně i statisíce. Chápeš ten rozdíl?“ ptá se. Naprosto jí rozumím. Klidně se stávám chodící reklamou. Když za pronájem plochy svého těla dostanu zaplaceno stejně jako za magistrát za ten billboard.

Ba ne, to je samozřejmě legrace. Určitě si nemyslím, že by mi někdo dal za malé nenápadné logo statisícovou odměnu. Ale ta představa, že by moje práce spočívala v tom, že se budu celý den někde vozit autobusem a ukazovat se lidem v nažehlených firemních montérkách, se mi upřímně řečeno docela líbí. Samozřejmě bych musel vypadat vždycky dokonale a ne jako když vylezu z hnoje…

Získávám ojedinělou zkušenost a příležitost podílet se na návrhu pracovního oblečení

Sestře se můj nápad s tvorbou návrhů pracovního oblečení rozležel v hlavě. „Myslím, že to bude pro lidi užitečné. Je spousta profesí, kde by vhodné pracovní oblečení potřebovali a nemají ho vůbec, nebo mají nehezké a z materiálů, které nejsou příjemné,“ řekla mi druhý den poté, co jsem jí to navrhnul. Odsouhlasil jsem jí to. Mluvila mi z duše. Moje pozitivní zkušenost s onou logistickou firmou je totiž bohužel ojedinělá. 

V pracovním oblečení, které jsem dostával od zaměstnavatelů, jsem se necítil vůbec dobře

V průběhu své pracovní kariéry jsem narazil na firmy, kde jsme pracovní oděvy mít museli. Dost odstrašujícím příkladem se pro mne stala práce mistra v jedné strojírenské dílně. Kdo vybíral ta pracovní trička a montérky, netuším. Jisté je, že nebyly z bavlněných látek, ale jakési směsoviny s umělými vlákny. Obojí bylo dost nepříjemné na tělo, necítil jsem se v tom dobře. Ostatně v kultuře oblékání máme ještě co dohánět, jak se dozvíte tady

Mám jeden z důvodů, proč odejít 

Pochopitelně vám nebudu tvrdit, že právě nevhodné pracovní oblečení – nosit jsme ho museli povinně kvůli bezpečnostním předpisům, aby se někomu z nás třeba nezachytil rukáv do stroje – způsobilo, že jsem asi po roce z firmy odešel. Nicméně to byl jeden z mnoha faktorů, který do jisté míry přispěl k mému rozhodnutí opustit firmu .

Cením si toho, že se nepotím

Vím proto, že pracovní oblečení je prostě hrozně důležité, abyste se cítili opravdu pohodově. Jakmile se musíte pořád ošívat, protože vás na těle kouše tričko, nesoustředíte se na své úkoly a logicky toho moc neuděláte. Hodně si proto cením toho, že poslední firma, ve které pracuji, vsadila na oblečení z opravdu kvalitních látek, v nichž se cítím příjemně a nepotím se v nich.

Navrhuji jednoznačně bavlnu

„Určitě začni výběrem materiálu. Jsem v tomhle směru laik, ale myslím, že by to měla být kvalitní bavlna,“ navrhoval jsem sestře. „Vlastně moc nechápu, proč se bavlna kombinuje s těmi umělými vlákny,“ dodal jsem. „Jasně, že je bavlna skvělý materiál,“ odsouhlasila mi sestra. „Je příjemný, nepotíš se v něm. Ale využívání umělých vláken má také svoji logiku,“ uzemnila mne. 

Chápu, že jde o lepší vlastnosti, ale…

Než jsem se ale stačil nadechnout k protestům, plynule pokračovala ve vysvětlování. „Bavlna má sice řadu vynikajícím vlastností, jako třeba prodyšnost, ale i některé nevýhody. Například se poměrně rychle sepere a také se praním často vytahuje. Kombinace s umělými vlákny jí dodá větší pružnost, tolik se nevytahuje,“ objasnila mi. Chápu, že se kombinací vláken získávají lepší vlastnosti výsledné látky, ale oblečení by přece mělo být hlavně příjemné na tělo. 

Jasně říkám svůj názor 

Svůj názor jsem sestře také hned řekl. „Jasně, máš pravdu,“ kývla. „Naštěstí existují i kombinace umělých vláken s bavlnou, které jsou velmi příjemné a v podstatě ani nepoznáš, že nejde o stoprocentní bavlnu,“ dodala. Důležité je prý hlavně to, od koho látky pocházejí. Na trhu jsou k dispozici opravdu kvalitní látky i levné a nekvalitní napodobeniny.

Chci kvalitní oblečení 

Chtěl bych proto poprosit firmy, aby se snažily vybírat pro své zaměstnance opravdu kvalitní oblečení, ve kterém se budou cítit spokojeně a budou ho rádi nosit. Bohužel se ale někdy setkáte s tím, že firmy na pracovních pomůckách šetří, což líčí i tento článek. Loajalita zaměstnanců se totiž odvíjí i od takových věcí jako pracovní podmínky. Jakkoli se může někomu zdát kvalita pracovní mikiny jako nepodstatná maličkost, ve skutečnosti to tak není. 

Apeluji na osvícenost firem 

Pokud budete chtít za každou cenu na pracovních oděvech pro zaměstnance ušetřit a sáhnete po nějakých levných tričkách kdoví odkud, vymstí se vám to. Minimálně můžete čekat protesty zaměstnanců, ne-li jejich hromadný úprk. Proto stojí za to zamyslet se, co svým zaměstnancům nabídnete. Řeč není jen o oblečení a obuvi, ale také brýlích, čepici a dalších doplňcích, které na denní nošení nabízí například Larond.

Jakou zkušenost máte s pracovními oděvy vy sami? Jste spokojení? Museli jste někdy řešit nepříjemnosti s nadřízeným, kvůli nevyhovujícím pracovnímu oblečení?

Projektová dokumentace: Co všechno je součástí jejího obsahu?

Projektová dokumentace stavby je základním předpokladem k získání stavebního povolení. Stavební povolení se může časově protáhnout i na několik měsíců a pozdržet tak stavební plán.

Řešením je využít služby zkušeného architekta, který používá kvalitní cad programy a kromě projekční činnosti vykonává také inženýrskou činnost. To znamená, že architekt kromě vypracování dokumentace, která je potřebná k získání územního rozhodnutí, zajišťuje také stavební povolení, dynamické a statické propočty konstrukcí a staveb, vykonává i další činnosti za účelem zabezpečení přípravy a realizace stavby.

Projektová dokumentace stavby (projekt stavby) se vypracovává ve třech krocích: 

➔  Projekt pro umístění stavby – územní rozhodnutí.

➔  Projekt pro stavební povolení. 

➔  Projekt pro realizaci stavby. 

Projekt pro umístění stavby   

Projekt pro vydání územního rozhodnutí je prvním stupněm projektové dokumentace a vypracovává se v měřítku 1:200. Obsahuje výkresy od architekta v autocad (architektonická studie), které obsahují napojení na inženýrské sítě, půdorysy jednotlivých podlaží, pohledy, řezy, řešení elektroinstalací, vody, způsob vytápění, požární ochranu a technickou zprávu architekta a statika. 

Projekt pro územní rozhodnutí se většinou zpracovává jen při složitějších stavbách, kde je potřeba ověřit soulad s územním plánem a napojením na inženýrské sítě.

Není však vyloučeno, že ho stavební úřad bude požadovat i při jednoduchých projektech rodinných domů v zastavěné stabilizované oblasti. Rozhodnutí, zda se projekt musí vypracovat je na příslušném stavebním úřadě.

Projekt pro stavební povolení

Po vydání územního rozhodnutí následuje druhý stupeň projektové dokumentace – projekt pro stavební povolení. Obsahuje průvodní zprávu, která doplní základní údaje a souhrnnou technickou zprávu. Součástí je také architektonické, urbanistické a stavebně technické řešení stavby.

Definuje použití vhodných stavebních prvků, požárně bezpečnostní řešení, zásobování vodou, energiemi, odvádění odpadních vod a likvidaci odpadu.

Součástí projektu je také statické posouzení a zastavovací plán, který obsahuje zobrazení celkové situace stavby s vyznačením hranic pozemků, parcelních čísel, podzemních sítí, přípojek a ochranných pásem.

Zpracování kompletní projektové dokumentace a získání potřebných vyjádření ještě neznamená, že máte právoplatné stavební povolení. To vydává příslušný stavební úřad na základě žádosti stavebníka.

Projekt pro realizaci stavby

Po vydání stavebního povolení je možné začít s výstavboou stavby. V mnohých případech je nutné vypracovat ještě realizační projekt stavby. Obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, popis zemních prací, kanalizace, podzemní vody, zásobování vodou a energiemi. Součástí musí být popis rozvodu elektrické energie, slaboproudých a jiných rozvodů a také popis venkovního a veřejného osvětlení.

Realizační projekt dále obsahuje zastavovací plán, koordinační výkresy stavby a zpracovanou stavební část jednotlivých profesí (statik, požární ochrana, voda, kanalizace, plyn, elektroinstalace).

Dále má projekt obsahovat organizaci stavby, soupis nákladů na stavbu, záznamy z projednávání projektu s orgány a organizacemi a certifikáty o nezávadnosti použitých materiálů.

Po úspěšném vypracování všech projektů a po získání potřebných povolení může začít druhá, v některých případech složitější část projektu – samotná výstavba. 

NATUZZI – jedna značka, dvě linie

Co je spojuje a co rozděluje?

Kdo se trochu vyzná v interiérovém designu, o značce Natuzzi už zřejmě slyšel. Pokud víte o nábytku ještě o kousek víc, možná při slově Natuzzi ucítíte vůni moře a citronovníků. Značka se zrodila v italské Apulii a je na svůj původ patřičně hrdá. Vnímavé oko ho vystopuje ve tvarech, výběru materiálů i v barvách. Všude tam je zakódovaný kousek horké Itálie. Luxus made in Italy Natuzzi Italia je původní kmenová linie značky Natuzzi, která letos slaví šedesát let od svého vzniku. Linie klade velký důraz na styl a spolupracuje s mnoha světovými designéry. Pro dnešní střední a mladou generaci je ale cena jejich produktú příliš vysoká. Nezáleží přitom na výši příjmu. Co se ušetří na nábytku, to se investuje do zážitků a cestování. Poptávka po kvalitě a stylu však přetrvává i nadále. Odpovědí je právě NATUZZI EDITIONS.

Kvalita za rozumnou cenu 

Linie je poměrně mladá. NATUZZI EDITIONS vznikla před necelými deseti lety jako reakce na změny v životním stylu. Dnes přináší širokou nabídku kvalitních čalouněných produktů, ze kterých si vyberou milovníci tradičního designu, ale i ti, co si potrpí na horké trendy. Produkty jsou určeny pro střední a vyšší střední třídu, čemuž odpovídá i velmi přijatelná cena. Výroba se přestěhovala do Brazílie, Rumunska a Číny, část produkce (včetně kožených potahů) zůstala v Itálii. Znamená to, že za řádově nižší cenu máte výrobek světoznámého jména. Štítek MADE IN ITALY možná chybí, ale produkce mimo Itálii podléhá přísnému systému kontroly. Příjmení Natuzzi je přece závazek stejného přístupu. Jelikož obě linie patří do jedné rodiny, NATUZZI EDITIONS využívá know-how a zázemí domovské značky. Navrhuje se na stejném místě jako výrobky Natuzzi Italia – v designovém centru, které se nachází v centrále firmy v městečku Santeramo in Colle. Zde se experimentuje s novými tvary, zde se tvoří nové prototypy, zde se vybírá materiál. V Itálii se nacházejí také koželužny, ve kterých se zpracovává kůže. Každý produkt je poctivě testován v tamní laboratoři kvality. Kůže podléhá tlakovým zkouškám, při kterých se napodobuje váha lidského těla. Testuje se stálobarevnost potahů a odolnost vůči slunečnímu záření. Kovové části nábytku jsou vystaveny působení soli a páry, ale i teplotám od – 20° C až po 150° C. Vše proto, abychom si mohli nábytek NATUZZI EDITIONS užívat kdekoli na světě. Ať už jsme v horkém Bari, v zasněženém Skarsvågu nebo třeba v Praze či Bratislavě. 

IMG_7474

Vybíráme nejlepší vzduchový kompresor do dílny

Výběr vhodného kompresoru není legrace, pokud se v oblasti stlačeného vzduchu zrovna dvakrát dobře neorientujete. Jestli chcete šetřit, dost možná časem zjistíte, že je vámi pořízený vzduchový kompresor nedostačující, nebo časem vyžaduje servis, který není možno provést.

Dnešní článek bude věnován kompresorům do dílny – tedy strojům, vhodným pro domácí kutily a malé živnostníky. V tomto ohledu jsou jednoznačně nejlepší volbou pístové kompresory, které, jak název napovídá, fungují na principu pístu. Ten je napojen na klikovou hřídel, poháněnou elektromotorem. Pohyb pístu dolů nasává vzduch, pohyb pístu nahoru ho tlačí do tlakové nádoby. V té se vytváří přetlak, který po dosažení určité hodnoty kompresor vypne. Jakmile část objemu nádoby vyfoukáte, například pro natlakování pneumatik, kompresor se opět zapne. Tento snadný princip umožňuje vyrobit jednoduché, poměrně lehké a dobře manipulovatelné stroje – přesně takové mašiny, jaké do dílny potřebujete!

Mobilní kompresory se však rozdělují na dvě kategorie – olejové a bezolejové kompresory. A právě olejové jsou ty, které by vás měly zajímat. Proč? Dosahují díky promazávání vyšší životnosti. Olej se samozřejmě musí měnit, stejně jako u motorového vozidla. Bezolejové verze se používají hlavně tam, kde nesmí dojít ke kontaminaci olejem – typicky v potravinářství. Daní však bývá kratší životnost.

Nyní víme, že nejlepší dílenská varianta je olejová na pístovém principu. Jaká by měla být další specifikace? Záleží hlavně na vašich preferencích, ale pro běžné ofukování, tlakování pneu, připojení méně náročného pneu nářadí a občasné lakování, je pomyslným „svatým grálem“ kombinace 1,5 – 2,2 kW elektromotoru s napětím 230V a 50l tlakové nádoby. Mezi příslušenstvím ke kompresoru by neměly chybět kompletní pojistné armatury a pojistný ventil s vypouštěcím ventilem kondenzátu na tlakové nádobě. A nezapomeňte – správný dílenský stroj musí vynikat praktičností – tedy komfortním madlem a vhodně dimenzovanými kolečky, pro manipulaci po místnosti a na pozemku. Potom může dělat radost při každé práci.

Mezi námi doporučované kompresory s 50l nádobou patří všechny řemeslné řady od společnosti Atmos a ABAC. Vynikají jak robustní konstrukcí, tak vysokou podporou pro servis a údržbu.