Zdravý životní styl je téma, které je na očích víc než kdy jindy. Stačí se podívat na internet, sociální sítě nebo televizi. O čem se už ale moc nemluví, je kvalitní a pravidelný pitný režim. Ten je však pro tělo jednou z nejdůležitějších složek. Jistě nám dojde, jak si v žebříčku stojí uměle slazené limonády plné antioxidantů. Jak je to ale s kohoutkovou vodou, která patří v mnoha domácnostech mezi nejkonzumnější tekutiny? A jak s vodou pramenitou?

Kohoutková voda

S kohoutkovou neboli vodovodní vodou to není vůbec jednoduché. Věděli jste, odkud pochází? Získáváme jí především z povrchových vodních zdrojů. Pod tímto označením se skrývají řeky, potoky nebo rybníky. Už teď nám tedy musí být jasné, s čím má voda tu čest. Před nutným vstupem do úpraven vod je plná pevných nečistot, bakterií a v těch nejhorších případech i toxických látek.

Voda z kohoutku

Čistící proces je tedy velmi důležitý. Zároveň ale také složitý. Po sérii kroků je do vody přidáván životně důležitý chlor kvůli dezinfekci. Říkáte si, proč jsme použili silný výraz „životně“? Mimo jiné totiž zabraňuje šíření nemocí přenosných vodou. A to skutečně není legrace, jelikož se jedná například o choleru, hepatitidu A, dětskou obrnu nebo úplavici.

Chlor má však jednu velkou nevýhodu. Ve vodě se drží velmi dlouhou ve stabilním složení. Nepoužíváte-li vodovodní filtry, znamená to, že se může objevit až ve vaší sklenici. A kdo by chtěl takovou vodu pít?

Pramenitá voda Crystalis

Pramenitá voda

Pramenitá voda je tím nejlepším způsobem pitného režimu. To asi nebude překvapení. Je však důležité vybírat si dobré dodavatele. Jak jej poznáte? Zejména podle několika garancí. A to přírodního zdroje, křišťálové čistoty, vyváženého minerálního složení a čerstvosti vody.

Výdejníky na vodu

Existuje také komplexní řešení toho, jak mít čerstvou pramenitou vodu neustále nablízku. Jsou jím výdejníky vody na barely. V dnešní době se již rozhodně nejedná o řešení vhodné spíše do kanceláře nebo skladu. Díky moderním ergonomickým stolním designům si své místo najdou téměř kdekoli!

Není nic jednoduššího než umístit barel plný čerstvé pramenité vody na výdejník a točit si vodu dle libosti!

Malování bytu

Zkusme se nyní přenést do situace, že máte k dispozici veškeré náčiní vhodné k vymalování bytu a chystáte se na samotný proces. Jak tedy na to? Prvním faktorem jsou podmínky. Jestliže je venku tma a vy máte zapnuté světlo, tak vězte, že ráno po nočním malování můžete být barvami, které jste zvolili, malinko překvapeni. Malujte za denního světla a pokud možno při dobrém počasí, jelikož barvy mnohem rychleji schnou. Druhou radou je bezesporu zakrytí veškerého vybavení bytu. Jestliže nechcete mít od barvy všechno kolem, tak to raději odneste mimo malovanou místnost a nebo zakryjte třeba fólií.

Před samotným malováním nechejte štětec nějakou dobu namočenou v kbelíku s vodou. Štětiny tak změknou a vám se potom bude dařit mnohem lépe. Pokud se rozhodnete malovat pomocí štětce, tak jej namáčejte do barvy asi jen z poloviny. Barva nebude všude! Malovat se dá také válečkem, práce je to mnohdy rychlejší, ale nedostanete se jím na některé místa. Jestliže zjistíte, že vrstva předchozích nátěru na stěnách je velká, je dobré tato předchozí malování odstranit. Předejdete tak určitě odlupování nátěru. Před tím, než začnete škrábat staré vrstvy, byste měli zdi přejet hadrem nebo houbou, která je namočená ve vodě. Staré vrstvy pak lépe pustí a vy si ušetříte práci. A nyní k samotnému malování. Otázku jak začít rozřešíte tím, že si vezmete štafle a půjdete malovat strop. Pruhy, ve kterých budete malovat, by měly mít šířku zhruba kolem jednoho metru. Malovat byste měli ve směru od oken ke dveřím. Praváci by měli malovat samotné stěny z leva doprava a leváci naopak. Můžete samozřejmě činit jak chcete, ale jestliže malujete v opačném gardu, tak se nemůžete opřít rukou a když tak učiníte, porušíte již natřenou plochu.

Jestliže nevíte, kolik vrstev máte nanést, tak byste měli brát v potaz fakt, že záleží hlavně na tom, jaký je podklad. Jestliže zjistíte, že podklad je světlý, tak by vám bohatě měly stačit vrstvy dvě. Pokud je tomu ale jinak, tak byste sami měli vidět, nakolik poté stará barva prosvítá. Co se týká tahů při malování, tak po stěnách byste měli přejíždět svislým směrem. Šířka má činit zhruba 10 centimetrů. Radši vždycky přetřete část minulého pruhu. Budete si pak stoprocentně jisti, že nikde nezůstanou nepokrytá místa. Výslednou malbu byste měli nechat schnout zhruba po dobu tří až čtyř hodin. Pak se můžete pustit do další vrstvy. Nelekněte se, když odstín nové mokré vrstvy bude jiný než barva už zaschlá.