SPOLEČNOST HONEYWELL PŘICHÁZÍ S DOPORUČENÍM, JAK OCHRÁNIT DOMÁCNOST PŘED OXIDEM UHELNATÝM

Poslední průzkum společnosti Honeywell odhalil, že si řada Čechů neuvědomuje riziko otravy oxidem uhelnatým a nepodniká žádné kroky k tomu, aby této otravě předešli. Oxid uhelnatý vzniká při nedokonalém spalování dřeva, nebo fosilních paliv, jako jsou uhlí, či zemní plyn. Průzkum společnosti Honeywell ukázal, že ačkoli 74 % domů je vytápěno pomocí zařízení spalujících tento typ paliv, tak více než třetina majitelů (37 %) nevykonává pravidelnou technickou kontrolu svých zařízení a pouze tři procenta z nich má ve svých domech nainstalované zařízení na detektory přítomnosti oxidu uhelnatého.

Fakta o oxidu uhelnatém

  • Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, který může být pro člověka extrémně nebezpečný.
  • Vliv otravy na dýchací ústrojí závisí na koncentraci a délce doby, po kterou je člověk takovéto situaci vystaven.
  • Lidé jsou nejčastěji v nebezpečí, během spánku kdy si nemohou všimnout příznaků otravy.
  • Vdechování oxidu uhelnatého je nebezpečné pro každého člověka, ale existuje zde několik skupin, které jsou tímto plynem zvláště ohroženy. Jde především o novorozence a děti, těhotné ženy, starší osoby, lidi se srdečními a respiračními onemocněními.
  • Typicky otrava oxidem uhelnatým způsobuje bolesti hlavy, závratě, nevolnost, zmatenost, rozmazané vidění a může také vést ke ztrátě vědomí a v těch nejhorších případech až ke smrti.
  • I když skoro tři čtvrtiny Čechů používají zařízení, která produkují oxid uhelnatý, tak pouze 36 % vlastníků si uvědomuje nebezpečí spojené s únikem tohoto plynu. 52 % věří, že žádné nebezpečí nehrozí a 12 % lidí si není jistých.
  • Více než čtvrtina (26 %) dotázaných se rozhodla nepodnikat ve své domácnosti žádné kroky k ochraně před oxidem uhelnatým.
  • Více než jedna třetina (34 %) se rozhodla neinvestovat do detektoru oxidu uhelnatého, protože mylně věří, že jim k ochraně postačí jen kvalitní odvětrávání.

Jak snížit riziko otravy CO

V reakci na hrozbu otravy CO v českých domácnostech se společnost Honeywell rozhodla zvýšit povědomí o nebezpečí úniku tohoto plynu. Jako součást své evropské kampaně “Carbon Monoxide Houses” vydala následující pokyny, aby se vlastníci domů a bytů mohli lépe chránit proti možné hrozbě:

·       V souladu s pokyny výrobce vždy pravidelně kontrolujte všechna zařízení na pevná i plynná paliva. Ucpané odvětrávací potrubí, koroze a chybně nainstalovaná nebo poškozená zařízení mohou být příčinou úniku CO.

·       Zkontrolujte, že jsou zařízení na pevná i plynná paliva správně nainstalována, přesně podle návodu výrobců.

·       Vždy se ujistěte, že jsou topná zařízení očištěná od prachu a nečistot a že fungují správně. To platí především pro zařízení, která nebyla dlouho využívána, například během letních měsíců.

·       Pokud na sobě pozorujete nevolnost, závratě, bolesti hlavy, ztrátu rovnováhy, rozmazané vidění, nebo letargii a zároveň máte podezření na únik CO, vypněte spotřebič, co nejrychleji otevřete okna a vyvětrejte prostor, přesuňte všechny osoby z domu na čerstvý vzduch a okamžitě zavolejte sanitku a hasiče.

·       Nejlepší způsob, jak zabránit úniku CO, je zakoupit detektor úniku oxidu uhelnatého. Na rozdíl od požárního alarmu jsou tato zařízení určena výhradně k tomu, aby upozorňovala, že dochází k úniku CO ještě před tím, než jeho hladina dosáhne život ohrožující úrovně. 

Jak zvolit vhodný detektor CO do vaší domácnosti

Průzkum společnosti Honeywell ukázal, že pro většinu Čechů (59 procent) je nejdůležitější certifikace produktu. Je to nesmírně důležité, protože certifikace garantuje, že zařízení bude fungovat trvale a na mimořádně vysoké úrovni po celou dobu jeho životnosti.

Poplašný přístroj Honeywell

Detektory oxidu uhelnatého jsou snadno dostupné a poměrně levné. Honeywell nabízí 3 nové ověřené modely – XC70, XC100 a XC100D. Všechny tři se vyrábějí v Evropě a splňují přísné bezpečnostní normy – EN50291-1:2010, EN50291 – 2:2010 a EN5029 2:2013. Jsou též v souladu se směrnicí o nízkém napětí a omezení používání nebezpečných látek (OPNL). Detektory oxidu uhelnatého od společnosti Honeywell je možno používat nejen v domech, ale také v karavanech, na lodích a chatách. Ještě důležitější je fakt, že se dají nainstalovat i jako součást větších systémů, tzn. společně s požárními alarmy.

Poplašný přístroj na detekci oxidu uhelnatého ve vzduchu provádí každou hodinu automatický test. Aktivuje se, pokud zjistí určitou koncentraci oxidu uhelnatého, jak je uvedeno níže:

  • 50 ppm: Poplachový signál 60 až 90 minut
  • 100 ppm: Poplachový signál 10 až 40 minut
  • 300 ppm: Poplachový signál do 3 minut

Všechny tři modely jsou nenáročné na užívání, s viditelnými indikátory alarmu a hlasitou sirénou. Tyto detektory se dají jednoduše upevnit na stěnu, strop, anebo postavit volně do prostoru. Nevyžadují žádné napájecí kabely a díky těsnícímu pouzdru je možné je nainstalovat dokonce i do koupelny. Majitel si může případně nastavit detektor tak, aby spustil prvotní poplach v momentě, kdy koncentrace CO překročí 25 procent úrovně nastavené podle norem na vyhlášení poplachu. Alarm má 7 denní paměť, takže zaznamenané poplachy a koncentraci CO mohou analyzovat profesionální technici.

 

XC100D with lights_Czech

Model XC70 má 7 letou a modely XC100 a XC100D 10 letou záruku. Detektor XC100D je vybavený i LCD displejem pro jednodušší sledování stavu a podávání zpráv o možné hrozbě.

Kampaň Carbon Monoxide Houses

Cílem celoevropské kampaně Carbon Monoxide Houses je dosáhnout toho, aby lidé nepodceňovali riziko otravy oxidem uhelnatým ve svých domovech. Kampaň je zaměřena na lidi žijící v domech nebo bytech, kde jsou k vytápění využívána zařízení spalující zemní plyn, uhlí, dřevo, nebo topný olej.

Známá polská fotografka Lidia Popiel fotograficky ztvárnila hrozbu otravy CO. Kolekci fotografií věnovala kampani na téma Carbon Monoxide Houses. Její sugestivní obrázky znázorňují skutečnost, že toto riziko hrozí i v krásných novostavbách, a ne jen ve starých a zanedbaných domech jak si myslíme. Více informací o kampani Carbon Monoxide Houses a fotografiích Lidie Popiel se dozvíte na stránkách www.detectormonoxidcarbon.cz.

Výhody nízkoenergetických domů

Spotřeba energií je rok od roku vyšší, navíc cena elektřiny nebo plynu klesá jen velmi mírně a v dlouhodobém horizontu se nedá říct, že by šlo o nějak výhodný kauf. Navíc, plyn může být jednoho dne nedostatkové zboží, takže se vyplatí zvažovat nejrůznější alternativy, jež mohou nastat. Co takhle nízkoenergetický dům? A pozor, to určitě není jen rajská hudba budoucnosti, právě naopak. Dnes si je už staví nejen celebrity. Jaké má taková stavba vlastně výhody? Je jich mnoho, pojďme se tomu podívat trochu na zoubek!

nízkoenergetickým domem můžete v porovnání s klasikou z minulého století ušetřit až čtyři pětiny celkových nákladů za vytápění. Zamezíte nejen tepelným ztrátám, ale především nebudete závislí na růstu cen energií. V neposlední řadě je dlužno podotknout, že v interiéru domu budete mít o poznání zdravější klima, a to jak v zimě, tak i během letních měsíců. Skvělý pocit, čerstvý vzduch bez jinak všudypřítomných plísní, nebude potřeba tolik větrat a otopné období se výrazně zkrátí. Takže co chtít vlastně víc?

Využití kvalitních a moderních materiálů je samozřejmostí, tohle bydlení Vám vydrží pěknou řádku let. Též je kladen důraz na maximální ekologii, takže je jistě potěšující, když trochu ušetříte dnes těžce zkoušené životní prostředí. Samozřejmě, bude to chtít nějakou investici do začátku, ale je to podobné jako s LED žárovkami. Ty peníze se za pár let vrátí, následně budete už jen a jen spořit…

A čím je pasivní dům charakteristický? Roční spotřeba tepla určeného na vytápění nepřevýší patnáct kilowatthodin na metr čtvereční v rámci obytné plochy. Snadná definice, ale představte si to takhle – starší bytový dům, třeba ještě z období První republiky, má roční spotřebu tepla třeba 300 kilowatthodin na metr čtvereční.

Podnájem nebo hypotéka?

Bydlení je věc, kterou musí řešit každý z nás. A ne každý má takové štěstí, aby nějakou nemovitost zdědil nebo jí dostal darem. Lidé se pak dělí na dvě skupiny. Jedni jsou skalními zastánci podnájmu, jiní si zase raději vezmou hypotéku a zařídí si vlastní bydlení. Které řešení je ale lepší? Univerzálně se to opravdu říct nedá, pro každého platí něco jiného.

Řešení této problematiky hodně souvisí s počítáním. Budete si muset vykalkulovat spoustu věcí. Napřed si spočítejte, jaký má vaše domácnost čistý příjem. Poté se podívejte, jaké máte náklady na nájem a jaké jsou náklady na všechny ostatní položky. Poté si zkuste spočítat, na kolik by vás vyšla hypotéka. Pokud nemáte konkrétní nabídku od banky, stačí použít jednu z online kalkulaček, které dokážou nabídnout poměrně dobrý odhad toho, kolik byste za hypotéku platili. Pokud je tato částka nižší, než kolik byste platili měsíčně za nájem, je to jednoznačné – hypotéka se vám vyplatí a je lepší pořídit si vlastní bydlení.

Pravidelné měsíční platby se sice nezbavíte, ale platíte tím svoje vlastní bydlení. Za určitou dobu navíc bude splacená a tím pádem nebudete platit už nikdy nic a budete mít klid. Vyplatit se vám to může také v případě, že byste měli na měsíční splátce hypotéky zaplatit o něco víc než za nájem.

Hypotéka je jednoznačně lepším řešením v případě, že máte naspořené nějaké vlastní finance, kterými můžete pokrýt cenu nemovitosti z optimálně padesáti procent. Poté si nemusíte půjčovat tolik a logicky ani nebudete platit takovou měsíční splátku.

Naopak podnájem se vám více vyplatí v případě, kdy na něm platíte výrazně méně, než byste platili na hypotéce. Nebo také pokud máte nestabilní pracovní pozici a víte, že i když nejste ve zkušební době, mohli byste být brzy propuštěni. Zvažte všechna pro a proti a poté se rozhodněte.

Jak vybrat krbová kamna

Pokud vlastníte rodinný dům a řešíte vytápění, určitě už jste přemýšleli nad možností pořídit si krbová kamna. Nejenže vám velmi efektivně prohřejí celý dům, ale ještě skvěle vypadají a posezení před planoucím ohněm je prostě neodolatelné. Při výběru krbových kamen si ale musíte dávat pozor na několik věcí, abyste neudělali krok vedle.

Předtím, než začnete kamna vůbec řešit a vybírat si musíte ujasnit tři základní fakta, bez kterých nemáte šanci ta správná kamna vybrat. Musíte především vědět, jak vysoký je váš komín a na jaký tah je stavěn. Bez toho byste totiž mohli skončit v lepším případě tak, že by kamna správně netopila, v horším případě se zakouřeným obývákem. Důležitý je také průměr kouřovodu, protože vývod z kamen na něj musí pasovat. A posledním důležitým bodem je topný prostor, který potřebujete vyhřívat. Každá kamna totiž mají jinou výhřevnost a není žádoucí, abyste si pořídili model, který hřeje málo, nebo naopak moc.

Svou roli hraje také typ objektu. Jak všichni jistě víte, je velmi složité vytopit starší objekt, proto do starších budov musíte pořídit silnější kamna. A platí to samozřejmě i naopak, dobře zateplenému objektu stačí méně výkonná kamna.

V posledních letech jsou velmi oblíbená takzvaná peletová kamna, která v sobě mají nainstalovanou regulační elektroniku. Díky tomu můžete naprogramovat, kdy se mají kamna spouštět a na jakou teplotu mají vytápět. Topivem jsou v takovém případě dřevěné pelety, který stačí dosypat jen jednou za pár dnů. Nicméně jsou o něco náročnější, co se týče údržby a dodržování bezpečnosti.

Zvolit ale můžete také klasická krbová kamna s tepelným výměníkem, která jsou ovšem vhodná jen pro vytápění jedné místnosti. Nebo můžete mít kamna napojená na celé topení a vytápět jimi celý dům. Záleží, jaké konkrétní řešení poptáváte.

Státní dotace na zateplení domu

Zateplení domu je věc, do které by se dříve nebo později chtěl pustit asi každý vlastník nějaké nemovitosti. U rodinných domů může zateplení přinést velké tepelné úspory a logicky tedy i úspory finanční. Pokud ale stále přemítáte nad tím, že zateplení je finančně velmi náročné a nevíte, kde byste na něj měli vzít peníze, zbystřete. Stát už několik let nabízí program Zelená úsporám, což jsou státní dotace na zateplení domu pro majitele rodinných domů na zateplení jejich objektů.

Řadu majitelů dosud odrazovala vysoká administrativní zátěž, která se s přidělením dotace pojila. To je ale minulostí, protože právě kvůli tomu, že dotace z důvodů složitého vyřizování chtělo čerpat jen málo lidí, stát přišel s velkým zjednodušením. Především je ale program rozšířen a žádat o dotaci mohou i majitelé bytových domů.

Velkou novinkou je od letošního roku také to, že se dá dotace získat i pouze na částečné zateplení. Dosud bylo nutné provést zateplení kompletní, ale to je už minulostí. Pokud byste tedy chtěli například jen vyměnit okna nebo zateplit pouze fasádu, není to problém a na dotaci dosáhnete. Také se zkracuje čekací lhůta na proplacení dotace. Státní fond životního prostředí má nyní od chvíle vyhotovení projektu už jen tři týdny na to, aby dotaci v příslušné výši vyplatil.

A nově odpadá také přílišné papírování. Dosud jste museli pro obdržení dotace doložit seznam všech dodavatelů a výrobků, které jste od nich odebrali. Ani to už ale není nutné.

V programu Zelená úsporám je ještě mnoho nevyčerpaných prostředků a získat dotaci je mnohem jednodušší, než si myslíte. Proto nepromarněte svou šanci a berte, dokud stát nabízí. I tento program totiž jednou bude končit a tak je právě ideální čas, jak si zateplit dům skoro zadarmo.

Proč zvolit plastová okna?

V dnešní moderní době jsou plastová okna snad samozřejmostí. V rodinných domech či panelácích se objevují stále častěji a právě dřevěná okna, které tyto starší paneláky ještě mívají, jsou nahrazována právě plastovými okny. Ale proč tomu tak je? Jaké mají plastová okna výhodu oproti těm dřevěným?

Plastová okna pro nás mají hned několik výhod. Pokud stavíte rodinný dům, plastová okna jsou pravděpodobně nejlepší volba. Ať už z estetického hlediska, kdy vypadají určitě mnohem lépe než okna dřevěná, ale i z hlediska izolačního. Plastová okna jsou totiž vyráběná z PVC a obsahují tzv. komory. Obecně platí, že čím více komor plastové okno má, tím je tepelná propustnost menší.

Plastová okna mají hned několik výhod. Jejich údržba je velmi jednoduchá. Prakticky stačí jen jednou ročně promazat obvodové kování, navíc je není potřeba natírat, jelikož barva nepraská a samotný materiál není třeba nijak opečovávat. U plastových oken navíc můžete vybírat hned z několika barevných odstínů. Co se týče živostnosti plastových oken, většina udává životnost i 50 let. Což je sice kratší živostnost než u dřevěných oken, které mají živostnost min. 100 let, ale nejsou tak úsporná jako okna plastová. U plastových oken prakticky nedochází k tepelným ztrátám, proto se Vám investice do plastových oken vrátí v průměru do 11 let. Co se týče izolace plastových oken, jsou odolná proti větru a zvuku. A pořizovací náklady jsou rovněž nižší, než u oken dřevěných.

Jedinou větší nevýhodou plastových oken je jejich neobnovitelnost. Dřevěná okna opravíte mnohem jednodušeji než okna plastová. Pokud máte poškozené plastové okno, mnohdy se vyplatí pořídit nové plastové okno než jej nechat opravit.

Vířivky – oblíbený wellness nástroj

Vířivka, jinak nazývána i jako jacuzzi nebo hottube, je v posledních letech čím dál tím oblíbenějším wellness nástrojem, který si rádi dopřávají lidé všech věkových kategorií. Příjemně teplá voda v kombinaci s proudy bublinek, které masírují vaše záda, případně i jiné části těla, je oblíbenou a vyhledávanou relaxací. Nezřídka za takovou vířivku platíte ve wellness centru velké peníze. Věděli jste ale, že není vůbec žádný problém pořídit si jí domů?

Obecně existují dva typy vířivek, které se v mnohém liší. Jsou to vířivky pevné, které bývají zpravidla dražší, a pak ty mobilní, které jsou cenově dostupnější. Podívejme se krátce na obě řešení.

Začněme pevnou vířivkou, kdy je vířivá vana napevno namontovat na určité místo a vydrží zde většinou až do chvíle, kdy jí chcete za několik let vyměnit za novější model. Většinou jde o velmi kvalitní vany s několikavrstvým akrylátovým povrchem, takže se nemusíte bát průniku vody mimo vanu. Obvykle také mají mnoho pokročilých funkcí jako je podsvícení vany barevnými světly, pokročilé masážní trysky nebo kvalitní filtrační systém. Některé modely mohou mít dokonce zabudovanou i funkci přehrávání hudby. Pevné vířivky poskytnou to nejlepší možné pohodlí, větší kapacitu a dlouhou životnost.

Mobilní vířivky jsou ty, kterým se nejčastěji říká jacuzzi. Jejich největší výhodou je jejich přenositelnost, není problém jí mít jeden den u sebe na chatě a druhý den si v ní užívat na kamarádově oslavě narozenin. Ačkoliv jsou levnější, rozhodně nejsou nekvalitní. Jsou vyrobeny z odolných materiálů, podobně jako přenosné bazény. Kapacita takové vířivky je pak většinou 4-6 lidí v závislosti na konkrétním modelu. Přenosná vířivka je tedy ideální nejen pro ty, kteří jí potřebují častěji přemisťovat, ale také pro ty, kteří chtějí ušetřit a přesto si dopřát kvalitní relaxaci.

Jak zazimovat dětské hřiště

Máte-li u svého domu zahradu a pořídili jste svým dětem hřiště, určitě se to setkalo s obrovskou radostí. Zima ale není zrovna vhodným obdobím pro venkovní radovánky tohoto druhu. A aby mohla velká radost dětí trvat i na jaře, je nutné hřiště na zimu pořádně připravit, abyste se poté nesetkali s nepříjemným překvapením v podobě nenávratně poškozeného příslušenství. Jak tedy dětské hřiště správně zazimovat?

Základem jsou dřevěné části, které se ve velké většině na vybavení dětských hřišť vyskytují. Zima a vlhkost by mohla dřevo nenávratně poškodit, proto je nutné ho pečlivě chránit. Velmi účinnou metodou je impregnace. Buď je hřiště už v základu od výrobce opatřeno takzvanou tlakovou impregnací a pak již nemusíte v podstatě nic řešit, nebo pokud není, můžete si sami pořídit impregnační nátěr a ošetřit ho sami.

Pokud jde o plastové prvky, jako jsou skluzavky, tak zde nemusíte dělat prakticky nic. Pokud je vaše hřiště vyrobeno z opravdu kvalitních materiálů, tak se nemá skluzavkám co stát a můžete být bez obav. Totéž ale nemusí platit o menší plastové prvky, jako jsou například sedátka houpaček nebo úchyty na lezení. Ty již nemusí být vyrobeny z tak odolného plastu a zima by s nimi mohla udělat krátký proces. Protože jsou ale většinou snadno odnímatelné, prostě je sundejte a uskladněte přes zimu někde v suchu a teple.

U dnešních moderních dětských hřišť se už dá říct, že ověření výrobci zabezpečují svoje produkty před zimou už sami o sobě. Nikdy ale nic nezkazíte, pokud uděláte něco navíc. O tom, zda je hřiště zabezpečeno se vždy informujte už při koupi. Respektujte také pokyny, které vám výrobce napíše v manuálu, který by měl být k hřišti přiložen. Určitě ale zazimování dětského hřiště nepodceňujte, jinak by vašim dětem mohly na jaře zbýt jen oči pro pláč.

Mohlo by vás zajímat další čtení na Časopisprozeny.cz – ženský magazín, nebo Neocard.cz – online magazín s různými tématy, kaznice.cz – další zajímavý online magazín, pcnoviny.cz – online noviny pro každý den. Nebo příjemné čtení blogu s články – blogclanky.cz

Žehlicí prkna, jak správně vybrat?

Žehlení možná není tak úplně oblíbenou domácí prací, přesto se ale udělat musí. Co k němu ještě rozhodně potřebujete kromě dobré žehličky? Ano, je to žehlicí prkno, bez kterého se zkrátka neobejdete, když chcete mít svoje oblečení perfektně vyžehlené. Pokud žehlíte na čemkoliv jiném, riskujete jak nedokonalé žehlení, tak propálení. Jak ale vybrat správné žehlicí prkno, které dobře poslouží a hodně vydrží?

Prvně je dobré podívat se na rozměry prkna. Asi nejběžnější dostupnou velikostí je 120 x 38 centimetrů, ale existují samozřejmě menší i větší prkna. Od těch skutečně miniaturních s rozměry 110 x 30 cm až po prkna s plochou 130 x 48 cm. Vybírejte pečlivě podle toho, jaké máte prostorové možnosti, a také co hodláte žehlit. Košili k obleku se vám na příliš malém prkně nikdy pořádně vyžehlit nepovede. Některá prkna mají také dodatečné nástavce pro rukávy, takzvané rukávníky, díky kterým můžete žehlit bez posouvání.

Další věc, kterou určitě musíte zvážit, je hmotnost. Vybírejte tak, aby se prkno dalo snadno přenášet. Většina žehlicích prken na trhu neváží moc a jejich hmotnost nepřesahuje pět kilo, existují ale i těžší modely.

Co je, ovšem u žehlicího prkna klíčové je jeho maximální výška. Zde se musíte řídit svojí výškou. Prkna bývají většinou polohovatelná, takže si můžete výšku uzpůsobit, dávejte ale pozor na výšku maximální. Pokud bude mít vámi vybrané prkno moc malou výšku, bude pro vás žehlení nepohodlné.

Poslední věc, které určitě věnujte při výběru žehlicího prkna pozornost, je jeho povrch. Ten by měl být z kvalitního materiálu odolného proti propálení. Dobře vybírejte také potah, u kterého platí, že běžná látka nikdy nebude tolik odolná, jako speciální potahy. Pokud tedy budete mít možnost, sáhněte po potahu z teflonového materiálu.

Chcete skvělé fotky? Hrejte si s osvětlením

Podle mého názoru většina fotografů své fotky přesvětluje. Používají moc světla, a fotky jsou nudné. Vím, že máte tendenci to dělat, protože si myslíte, že čím více světel, tím lépe. Chcete ukázat vše. Jenže tak zajímavá fotka nevznikne. Náladu vyjádříte použitím méně světla a více úhlů pohledu. Jak se říká, drama se skrývá ve stínech.

Samozřejmě, abyste se naučili neosvětlovat, musíte napřed umět osvětlovat. Toho se dá docílit různými způsoby. Když jsem se stále učil, učil jsem se o mnoho nasvíceních – hlavní světlo, zadní světlo…Pokud máte základní set světel nastavený, pokračujte odsud. Je čas si hrát. Začněte odstraněním hlavního světla. Jak to vypadá? Moc tmavé? Zapněte ho, ale ztlumte intenzitu. Pokud je přímo před modelkou, nastavte ho, ať svítí ze strany. Hrajete si se světlem. Můžete také nechat hlavní světlo na pokoji a upravit jiná světla. Zadní světlo, světlo na vlasy, světlo na oči, pozadí…Miluji přeexponování zadního světla tak, aby to fotku “vyplnilo”. Dejte ho kolem modelky tak, jak se většinou používá hlavní světlo. Je to složité, hlavně s digitálem. Ale dá se toho docílit.

Plátno. Znáte ho. Milujte ho. Sežeňte ho. U filmu se používá k zatemnění oken. Pokud potřebujete fotit noční snímky ve dne, sežeňte plátno, které pohlcuje světlo. Vyzkoušejte si to na černém papíru nebo s velkou černou vlajkou. Dejte ho někomu před tvář, ať si dovedete představit odraz. A tak potom nastavte reflektory.

Můžete samozřejmě používat i černou látku, ta také pohlcuje světlo. Vlastně používám vlajky více než světla. Vlajkou zakrývám objektiv, modelku, světla…Je to neocenitelný pomocník.

Můžete také nechat modelku, ať se různě pohybuje. Mým trikem je, že postavím modelku asi jednu stopu od hlavního světla. Na zatemním druhou stranu, pustím na ní vítr, a tradá! Je to zajímavá fotka. Cvičení dělá mistra a je těžké se to opravdu naučit odhadnout. Znovu opakuji, když začínáte, důsledně testujte každou fázi. Pak si prohlédněte výsledky a sami zjistíte, co funguje a co ne.